Druhý díl ze série osobních zkušeností lidí s kapitalismem nás přivede do Kroměříže, do tamní psychiatrické nemocnice, kde nedávno pracoval jeden náš člen. Ten v následujícím krátkém textu popsal tamní úpadek, i politickou nedůvěru tamního personálu k politické situaci v naší zemi. Pokud nám chcete jakékoliv Vaše zkušenosti s kapitalismem zaslat i Vy, možná je též anonymně vydáme, případně i publikujeme v našem magazínu! Ozvěte se nám ideálně přes Facebook nebo Instagram, nebo na mail marxistecz@seznam.cz!
Letošní léto jsem měl možnost opět pracovat jako brigádník v Psychiatrické nemocnici Kroměříž (PNKM). Za ten rok kdy jsem tam pracoval naposled (opět brigádně) se pár věcí změnilo. Například mzda, která činila 150 Kč na hodinu je dnes 145 Kč na hodinu, kdy sami zaměstnanci ať už na odděleních nebo na personálním oddělení doufají, že se to opět vrátí do původního stavu. A u samotného stavu zůstaneme. Koncem května letošního roku podalo 20 lékařů z 39 výpověď. Mezi nimi jsou psychologové, psychiatři, adiktologové a ještě lékaři bez atestace. Důvodem byl rok trvající spor právě mezi lékaři a tehdejším ředitelem Pavlem Polákem. Jak mi bylo sděleno, zasahoval prostřednictvím neziskových organizací do léčby, a jak nás učí dialektika, přešel tento zásah do kritického bodu varu, kdy se lékaři postavili na odpor. Novým ředitelem se po rezignaci Pavla Poláka dočasně stal od 1.7.2023 profesor Mudr. Roman Havlík, Ph.D., současný ředitel Fakultní nemocnice Olomouc.
Výsledek byl takový, že lékaři s nástupem nového ředitele se od začátku července vracejí, ale postupně. Po prázdninách proběhne výběrové řízení na nového ředitele PNKM. S personálem jsem mluvil o domácí a zahraniční politice, minulosti a přítomnosti a de facto vždy jsme se dobrali k tomu, že nepřítelem jsou kapitalisté a buržoazie a je úplně jedno zda u nás nebo v zahraničí. Stojí za zmínku říct, že mnoho zdravotnického i nezdravotnického personálu je nespokojeno se současnou vládou koalice SPOLU a PirStanu. Avšak nikdo se otevřeně nevyjádřil, že by alternativou měla být současná KSČM, strana SocDem, ani současná parlamentní „opozice“ ve formě ANO a SPD. Pro pracující se nabízí otázka – Je zde nějaká alternativa? Ano, je to Marxistická Alternativa!
Během práce došlo i na téma nedostatku lidí ve zdravotnictví. Viníkem je vzdělávací systém, kdy po Střední zdravotnické škole ještě pořád nejste stoprocentní zdravotní sestrou nebo bratrem. Vzdělávací osnovy se sice zlepšily, z oboru zdravotnického asistenta se stala praktická sestra, ale ve finále se kompetence nezměnily. Za mého studia na střední jsem poslouchal od vyučujících v oblasti zdravotnictví, že mohli hned po maturitě jít do práce a dělali všechno. S postupem času došlo k situaci, kdy mezi ošetřovateli a zdravotníky přišel zdravotnický asistent (dnes už praktická sestra). To způsobilo větší atomizaci ve zdravotnictví a nárůst byrokracie a situaci, kdy Vás soudruzi a soudružky mohou do zaměstnání přijmout a nemusí. Proč? Musíte mít totiž vysokou školu, nejlépe Bc. v oboru všeobecná sestra, aby byla byrokracie uspokojena, pokud chcete dělat v nemocnici.